kdysi dávno jsem řekla že půlka toho co řeknu je myšlena ironicky, ale já vlastně nevím. opravdu nemůžu vystát ranní vstávání za tmy a návrat domů za šera, neustále ledové ruce a nohy a zimu.
ale na druhou stranu jsem svým způsobem klidná a vyrovnaná více než kdy předtím. užívám si občasného nicnedělání - místo venku v posteli s notebookem/knížkou/jídlem, i když se teď často od rána do večera nezastavím.
miluji tu všeobecnou atmoséfru podzimních barev, huňatých svetrů, šál a vymýšlení nových a nových kombinací vrstvení oblečení :)
jak přečkat podzim podle en.:
nakupujte s kamarádkami.
